Dluží vám společnost statisíce nebo miliony korun, skončila v insolvenci a ukázalo se, že nemá prakticky žádný majetek? Mnoho věřitelů v takové situaci rezignuje. Domnívají se, že když je společnost prázdná, není již po kom peníze vymáhat. To je ale omyl. České právo nabízí účinné nástroje, díky kterým lze za určitých podmínek postihnout také osobní majetek jednatelů a dalších odpovědných osob.
A co je důležité? Nejnovější judikatura Nejvyššího soudu z roku 2026 možnosti věřitelů významně upřesňuje.
V advokátní kanceláři CINK a partneři se insolvencím věnujeme dlouhodobě. Víme, že samotné přihlášení pohledávky často nestačí. Skutečná práce začíná tam, kde ostatní vidí pouze prázdnou společnost a beznadějnou pohledávku.
Společnost nemá žádný majetek. Znamená to, že věřitel nedostane nic?
Představte si poměrně běžnou situaci.
Podnikatel dodá společnosti zboží za 2 miliony korun. Společnost nezaplatí. Následuje urgence, předžalobní výzva, soudní řízení a nakonec insolvence.
Jenže v insolvenčním řízení vyjde najevo, že společnost nemá téměř žádný majetek. Na účtech nejsou peníze, nemovitosti žádné a zbývající vybavení má zanedbatelnou hodnotu.
Věřitel má sice pohledávku za 2 miliony korun, ale její předpokládané uspokojení je nulové nebo minimální.
Znamená to, že o své peníze definitivně přišel? Rozhodně ne vždy.
Zásadní otázkou totiž je, proč se společnost do takové situace dostala, jak postupovalo její vedení a zda jednatelé splnili své zákonné povinnosti.
Pokud jednatelé porušovali povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, přispěli k úpadku společnosti nebo včas nepodali insolvenční návrh, mohou vzniknout nároky, jejichž prostřednictvím lze získat další prostředky pro věřitele.
A právě tady nastupují právní nástroje, které se v praxi stále nevyužívají v takové míře, jakou by si zasloužily.
1. Žaloba na doplnění pasiv: Jednatel může být povinen zaplatit ze svého
Jedním z nejvýznamnějších nástrojů je tzv. žaloba na doplnění pasiv podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích.
Tento institut byl do českého práva zaveden s účinností od 1. ledna 2021.
Jeho podstata je zásadní.
Pokud člen statutárního orgánu porušením svých povinností přispěl k úpadku společnosti, může mu insolvenční soud za zákonem stanovených podmínek uložit, aby ze svého majetku poskytl plnění do majetkové podstaty společnosti.
Výše tohoto plnění může dosáhnout až rozdílu mezi souhrnem dluhů společnosti a hodnotou jejího majetku.
Jinak řečeno: Skutečnost, že společnost nemá peníze, ještě neznamená, že je nelze získat z majetku osob, které nesou odpovědnost za její úpadek.
Jak to funguje v praxi?
Představme si společnost, která má:
- dluhy vůči věřitelům ve výši 15 milionů Kč,
- majetek v hodnotě pouze 1 milion Kč,
- jednatele, který závažným porušováním svých povinností přispěl k úpadku.
Rozdíl mezi dluhy a majetkem činí 14 milionů korun.
Za splnění zákonných podmínek může soud jednateli uložit, aby do majetkové podstaty poskytl plnění až do této výše. Konkrétní částka závisí zejména na okolnostech případu a míře, v jaké jednatel k nedostatečné majetkové situaci přispěl.
Nejde tedy o automatické ručení jednatele za všechny dluhy společnosti. Jde o zvláštní zákonnou odpovědnost za jeho vlastní pochybení.
Kdo může žalobu podat?
Žalobu na doplnění pasiv podává insolvenční správce v rámci insolvenčního řízení. Věřitel sám tímto zvláštním nárokem přímo nedisponuje.
To ale neznamená, že je bezmocný.
Prostřednictvím věřitelských orgánů a aktivní komunikace s insolvenčním správcem lze usilovat o prověření odpovědnosti vedení společnosti a uplatnění příslušného nároku.
Právě zkušené právní zastoupení může být rozhodující při vyhledání důkazů, právním posouzení jednání statutárních orgánů a prosazování aktivního postupu v insolvenčním řízení.
2. Nejvyšší soud v roce 2026: Odpovědnost může dopadnout i na starší pochybení
Velmi významný je rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2026, sp. zn. 27 ICdo 156/2025.
Nejvyšší soud se v něm zabýval právě žalobou na doplnění pasiv a otázkou, zda lze novou právní úpravu použít také na pochybení jednatele, k nimž došlo před 1. lednem 2021.
Dospěl k závěru, že v insolvenčním řízení zahájeném po 31. prosinci 2020 lze za vymezených podmínek postupovat podle § 66 zákona o obchodních korporacích také tehdy, když k porušení povinností jednatele došlo již v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.
To je pro věřitele mimořádně důležité.
Jednatel se tedy nemůže automaticky zbavit odpovědnosti pouze argumentem, že jeho problematické jednání předcházelo zavedení současné žaloby na doplnění pasiv.
Nejvyšší soud současně připomněl smysl tohoto institutu: zajistit věřitelům dodatečné prostředky k uspokojení pohledávek v situaci, kdy jim v důsledku porušení povinností statutárního orgánu nestačí majetek společnosti.
Rozhodnutí tak představuje významný argument pro důsledné posuzování odpovědnosti jednatelů i v insolvenčních kauzách, jejichž příčiny sahají několik let do minulosti.
3. Jednatel nepodal včas insolvenční návrh? Může osobně odpovídat za škodu
Dalším velmi účinným nástrojem je nárok na náhradu škody podle § 98 a § 99 insolvenčního zákona.
Zákon ukládá dlužníkovi, který je právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tato povinnost za stanovených podmínek dopadá také na jeho statutární orgány.
V praxi se však nezřídka setkáváme s opačným postupem.
Společnost má dlouhodobě neuhrazené závazky, nedostatek finančních prostředků a není schopna splácet své dluhy. Její jednatel přesto pokračuje v podnikání, přijímá nové závazky a oddaluje řešení úpadku.
Mezitím se ekonomická situace dále zhoršuje.
Pokud jednatel poruší povinnost podat insolvenční návrh včas, může věřitel za splnění zákonných podmínek požadovat náhradu vzniklé škody přímo po něm.
Podle § 99 insolvenčního zákona se škoda zpravidla určuje jako rozdíl mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení skutečně obdržel.
Zákon zároveň stanoví důvody, za kterých se odpovědná osoba může této odpovědnosti zprostit.
Na rozdíl od žaloby na doplnění pasiv zde může svůj vlastní nárok uplatnit přímo poškozený věřitel.
4. Přelomový rozsudek z března 2026: Ani neexistence insolvenčního řízení nemusí jednatele zachránit
Mimořádnou pozornost si zaslouží také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2026, sp. zn. 29 Cdo 598/2025.
Soud se zabýval situací, kdy věřitel požadoval náhradu škody po bývalém jednateli společnosti, která byla pro nedostatek majetku zlikvidována a vymazána z obchodního rejstříku.
Insolvenční řízení přitom vůbec neproběhlo.
Nižší soud vycházel z názoru, že bez zahájeného insolvenčního řízení a zjištění úpadku nelze odpovědnost podle § 99 insolvenčního zákona uplatnit.
Nejvyšší soud však tento právní závěr odmítl.
Samotná skutečnost, že insolvenční řízení nebylo zahájeno a úpadek nebyl soudem zjištěn, automaticky nevylučuje odpovědnost za škodu způsobenou nepodáním insolvenčního návrhu.
To je velmi důležité zejména u společností, které ukončily činnost bez dostatečného majetku a jejichž vedení nechalo věřitele bez uspokojení.
Samozřejmě je nadále nutné prokázat zákonné předpoklady odpovědnosti. Nejvyšší soud nerozhodl, že každý jednatel zaniklé společnosti musí její dluhy zaplatit.
Potvrdil však, že nepřítomnost insolvenčního řízení sama o sobě nemůže být univerzální překážkou úspěšného vymáhání.
Pro věřitele je to další významný právní argument.
5. Další možnosti: Vrácení vyvedeného majetku a odpovědnost vedení společnosti
Žaloba na doplnění pasiv a náhrada škody za opožděné podání insolvenčního návrhu nejsou jedinými možnostmi.
V konkrétním případě může být namístě rovněž:
- Odpůrčí žaloba: napadení neúčinných právních jednání, kterými byl majetek společnosti vyveden nebo byli někteří věřitelé neoprávněně zvýhodněni.
- Náhrada škody za porušení péče řádného hospodáře: uplatnění nároků společnosti vůči členům jejího vedení.
- Vrácení neoprávněně získaných plnění: například za podmínek stanovených v § 66 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích.
- Prověření převodů majetku na propojené osoby: zejména transakcí uskutečněných před zahájením insolvenčního řízení.
- Trestněprávní postup: pokud zjištěné okolnosti nasvědčují například poškození věřitele nebo jinému trestnému činu.
Každý z těchto prostředků má vlastní zákonné podmínky a procesní pravidla.
Rozhodující proto není jen to, zda má společnost dnes nějaký majetek, ale také to, co se s jejím majetkem dělo v minulosti, kdo o něm rozhodoval a jaké povinnosti přitom porušil.
6. Insolvenční právo není jen o přihlášení pohledávky. Rozhodují zkušenosti.
Přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení je důležité. V mnoha případech je to však pouze první krok.
Zcela jinou úroveň právní práce představuje aktivní zastupování věřitelů, prověřování odpovědnosti statutárních orgánů, prosazování nároků vůči třetím osobám, účast ve věřitelských orgánech či vedení složitých incidenčních sporů.
A právě v těchto oblastech má advokátní kancelář CINK a partneři mnohaleté zkušenosti.
JUDr. Ing. Pavel Cink, LL.M., MBA, se dlouhodobě věnuje insolvenčnímu právu, obchodním sporům a vymáhání pohledávek.
Naše kancelář se podílí na zastupování věřitelů také ve významných a mediálně sledovaných insolvenčních kauzách.
BonFood, FRIGOSERVIS, HIT REALITY nebo skupina H2
Mezi případy, kterými se naše kancelář zabývá nebo zabývala, patří například:
- BonFood – zastupování věřitelů a aktivní účast v insolvenčním řízení včetně procesu reorganizace.
- FRIGOSERVIS – zastupování majitelů dluhopisů a dalších věřitelů v rozsáhlém insolvenčním řízení.
- HIT REALITY – právní pomoc poškozeným klientům a uplatňování jejich nároků.
- Skupina H2 – koordinované zastupování majitelů dluhopisů a dalších investorů v souvislosti s finančními problémy a insolvenčními řízeními společností ze skupiny.
Tyto kauzy ukazují, jak složité mohou být případy, v nichž proti sobě stojí velké množství věřitelů, více propojených společností, různé majetkové struktury a značný objem pohledávek.
Naším cílem není pouze zajistit, aby byl klient uveden v seznamu věřitelů. Naším cílem je aktivně hledat a využívat všechny zákonné možnosti, jak získat jeho peníze zpět.
7. Kdy má smysl prověřit osobní odpovědnost jednatele?
Zvýšenou pozornost doporučujeme zejména tehdy, pokud:
- společnost nemá majetek, přestože v minulosti vykazovala významnou podnikatelskou činnost;
- podnikání pokračovalo i v době, kdy společnost dlouhodobě neplatila své závazky;
- existuje podezření na převody majetku nebo peněz na osoby propojené s jednatelem;
- společnost přestala zveřejňovat účetní závěrky nebo je její účetnictví neprůkazné;
- insolvenční návrh byl podán až po dlouhé době zjevných ekonomických problémů;
- před insolvencí docházelo k převodům podnikání nebo majetku na jiné společnosti.
Žádná z těchto skutečností sama o sobě automaticky neprokazuje odpovědnost jednatele. Může však představovat důvod k podrobnému právnímu a ekonomickému prověření.
Často je totiž zásadní zjistit nejen to, zda společnost má majetek nyní, ale také kdy se dostala do úpadku, jaké kroky následně učinilo její vedení a zda tím nedošlo k poškození věřitelů.
8. Proč nestačí jen čekat, co udělá insolvenční správce?
Insolvenční správce má zákonem stanovené povinnosti a odpovědnost za správu majetkové podstaty.
To ovšem neznamená, že by věřitelé měli v každém případě zůstat pasivní.
Zejména u složitějších insolvencí je důležité průběžně vyhodnocovat zprávy insolvenčního správce, účetní podklady, převody majetku, jednání bývalého vedení a možné právní nároky.
Zkušený advokát může pomoci identifikovat potenciální nároky, připravit odbornou argumentaci, spolupracovat s věřitelskými orgány a prosazovat jejich důsledné uplatnění.
Rozdíl mezi pasivním čekáním a aktivním právním postupem může být pro věřitele zásadní.
Úspěch samozřejmě nelze garantovat. Záleží na důkazech, zákonných podmínkách, majetkových poměrech odpovědných osob i ekonomické přiměřenosti dalšího postupu.
Právě proto je důležité zvolit správnou strategii co nejdříve.
Často kladené otázky
Ručí jednatel s.r.o. za dluhy společnosti?
Obecně neplatí, že by jednatel automaticky ručil za všechny dluhy společnosti s ručením omezeným. Pokud však poruší své zákonné povinnosti, může mu vzniknout osobní majetková odpovědnost. Významná je zejména žaloba na doplnění pasiv nebo náhrada škody za opožděné podání insolvenčního návrhu.
Mohu vymáhat dluh přímo po jednateli?
Ano, v určitých případech. Například při splnění podmínek odpovědnosti podle § 99 insolvenčního zákona může věřitel uplatnit nárok na náhradu škody přímo vůči odpovědné osobě. U žaloby na doplnění pasiv je postup odlišný, protože ji podává insolvenční správce.
Co když společnost nemá vůbec žádný majetek?
Ani to nemusí znamenat konec vymáhání. Je vhodné prověřit možnost postihu odpovědných osob, případné vyvedení majetku a další zákonné nároky. Jejich úspěšnost vždy závisí na okolnostech konkrétního případu.
Co když společnost již zanikla?
Ani zánik společnosti nemusí automaticky vylučovat nárok vůči jejímu bývalému jednateli. Významný je v této souvislosti rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 598/2025 ze dne 24. března 2026.
Kolik stojí žaloba na jednatele?
Náklady závisí na složitosti případu, hodnotě nároku, důkazní situaci a zvoleném postupu. Než doporučíme soudní spor, je důležité posoudit také reálnou vymahatelnost pohledávky.
Firma vám dluží peníze a tvrdí, že nic nemá? Neodepisujte svou pohledávku předčasně.
Pokud vám společnost dluží peníze, je v insolvenci nebo již ukončila činnost, nemusí být vaše možnosti vyčerpány.
V advokátní kanceláři CINK a partneři se nezaměřujeme pouze na formální přihlašování pohledávek. Prověřujeme rovněž možnosti odpovědnosti jednatelů, uplatnění nároků do majetkové podstaty a další právní postupy směřující k co nejvyššímu uspokojení věřitelů.
Naše zkušenosti z rozsáhlých insolvenčních řízení nám umožňují posuzovat složité případy nejen z právního, ale také z praktického a ekonomického hlediska.
Ne každá pohledávka je vymahatelná. Ale skutečnost, že společnost nemá majetek, sama o sobě neznamená, že vaše peníze jsou definitivně ztracené.
Obraťte se na nás. Prověříme právní možnosti vašeho případu a navrhneme další postup.
Více informací: www.cink.eu/insolvencni-pravo/
