Pachatel nemá peníze na odškodnění? To už není důvod, aby oběť dostala méně. Ústavní soud zásadně změnil pravidla
Oběť trestného činu utrpí vážnou újmu, soud jí přizná odškodnění, ale následně částku sníží, protože pachatel nemá dostatek peněz. Spravedlivé? Podle nového stanoviska Ústavního soudu nikoliv. Rozhodnutí z listopadu 2026 představuje významný průlom v ochraně práv poškozených a může ovlivnit řadu probíhajících soudních sporů.
Dosud se soudy někdy více zabývaly penězi pachatele než újmou oběti
Představte si situaci, kdy se člověk stane obětí závažného násilného nebo sexuálního trestného činu. Vedle samotného trestního postihu pachatele požaduje také finanční odškodnění za fyzické a psychické utrpení, které mu bylo způsobeno.
Soud dospěje k závěru, že poškozenému náleží vysoká náhrada nemajetkové újmy. Jenže pachatel nemá dostatečný majetek ani příjmy. A právě proto soud výslednou částku sníží.
Takový postup dosavadní soudní praxe v určitých případech připouštěla. Soudy mohly zohledňovat, zda přiznané odškodnění nebude mít pro pachatele nepřiměřeně tvrdé, či dokonce existenčně likvidační následky.
Ústavní soud nyní jasně řekl, že v případě úmyslně způsobené nemajetkové újmy takový postup přípustný není.
Případ zneužívaných dětí vedl k zásadní změně
Podnětem k přehodnocení dosavadní judikatury se stal mimořádně závažný případ sexuálně motivované trestné činnosti páchané na nezletilých obětech.
Soudy poškozeným přiznaly odškodnění, avšak při stanovení jeho výše přihlížely také k majetkovým možnostem odsouzeného pachatele. Odůvodňovaly to mimo jiné snahou zabránit tomu, aby pro něj povinnost platit odškodnění měla likvidační následky.
Poškození se s takovým přístupem nesmířili a obrátili se na Ústavní soud.
Plénum Ústavního soudu následně přijalo stanovisko, kterým překonalo část své dřívější judikatury.
Jeho závěr je jednoznačný: Pokud pachatel způsobí nemajetkovou újmu úmyslně, nelze její náhradu snižovat pouze proto, že by její zaplacení znamenalo pro pachatele závažné finanční problémy.
Poškozený nemá doplácet na špatné majetkové poměry pachatele
Ústavní soud zdůraznil, že občanský zákoník výslovně vylučuje snížení náhrady úmyslně způsobené škody. Tento princip se za příslušných podmínek uplatní také u nemajetkové újmy.
Soud proto nemůže zákonný zákaz obejít tím, že při určování odškodnění přihlédne k nedostatku finančních prostředků pachatele.
Jinými slovy: Majetkové poměry pachatele nesmějí být důvodem, proč oběť úmyslného zásahu do svých práv dostane nižší odškodnění, než jaké jí podle práva náleží.
Ústavní soud zároveň připomněl, že český právní řád obsahuje mechanismy chránící dlužníka před absolutní existenční nouzí. Tuto ochranu zajišťují zejména pravidla exekučního a insolvenčního řízení.
Není proto namístě přenášet finanční situaci pachatele na jeho oběť tím, že jí soud přizná nižší náhradu.
Co to znamená pro poškozené v praxi?
Nové stanovisko má význam zejména pro osoby, které utrpěly nemajetkovou újmu v důsledku úmyslného protiprávního jednání.
Může jít například o:
- Oběti fyzického napadení, kterým pachatel úmyslně způsobil újmu na zdraví.
- Oběti znásilnění a sexuálního násilí, které požadují odškodnění za psychické i fyzické následky.
- Oběti domácího násilí, jimž bylo úmyslným jednáním zasaženo do tělesné nebo duševní integrity.
- Osoby poškozené úmyslným zásahem do osobnostních práv, například do důstojnosti, cti či soukromí.
Význam rozhodnutí se totiž neomezuje pouze na sexuální či násilné trestné činy. Ústavní soud výslovně uvedl, že jeho právní závěry se vztahují také na jiné zásahy do osobnostní sféry člověka.
Je však třeba rozlišovat mezi úmyslně a nedbalostně způsobenou újmou. U nedbalostních případů může zákon za stanovených podmínek umožňovat snížení náhrady. Samotná skutečnost, že byl pachatel odsouzen za úmyslný trestný čin, také automaticky neznamená, že všechny vzniklé následky byly způsobeny úmyslně.
Pozor: Přiznané odškodnění ještě neznamená, že pachatel skutečně zaplatí
Nové stanovisko neznamená, že každá oběť automaticky získá požadovanou částku nebo že se její odškodnění stane okamžitě vymahatelným.
Poškozený musí svůj nárok řádně uplatnit, doložit vznik a rozsah újmy a prokázat další zákonné předpoklady odpovědnosti.
Je také zásadní rozlišovat dvě otázky:
1. Na jak vysoké odškodnění má poškozený právo?
Při stanovení náhrady úmyslně způsobené nemajetkové újmy nelze její výši snížit jen kvůli špatné finanční situaci pachatele.
2. Kolik peněz se podaří od pachatele skutečně vymoci?
To již závisí na jeho majetkových poměrech, příjmech a dostupných možnostech výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Právě proto je důležité od počátku správně nastavit nejen samotné uplatnění nároku, ale také strategii jeho budoucího vymáhání.
Týká se nové rozhodnutí také již probíhajících soudních řízení?
Ano. Ústavní soud se výslovně zabýval i časovými účinky změny judikatury.
Z jeho stanoviska vyplývá, že nový právní názor se zpravidla uplatní nejen v budoucích sporech, ale i v řízeních, která již probíhají.
Pokud tedy soud v dosud neskončeném řízení zvažuje snížení náhrady nemajetkové újmy s odkazem na majetkové poměry pachatele, je namístě na nové stanovisko Ústavního soudu upozornit.
Naopak u pravomocně skončených řízení nelze automaticky předpokládat možnost jejich znovuotevření. Ta vždy závisí na konkrétních procesních okolnostech.
Proč je důležité mít při uplatňování odškodnění advokáta?
V praxi se často setkáváme s tím, že poškození nevědí, jaké nároky mohou uplatnit, v jaké výši je požadovat nebo jak správně doložit následky protiprávního jednání.
Vedle bolestného či náhrady za ztížení společenského uplatnění může podle okolností připadat v úvahu také odškodnění dalších nemajetkových újem, náhrada nákladů léčení, ztráty na výdělku či jiných majetkových škod.
Nesprávně formulovaný nebo nedostatečně doložený nárok přitom může vést k tomu, že poškozený nezíská odškodnění v rozsahu, který by mu jinak mohl náležet.
Advokátní zastoupení je proto důležité nejen při jednání se soudem, ale již při prvotním posouzení nároku, shromažďování důkazů a rozhodování o dalším postupu.
V některých případech mohou být poškozenému přiznány také náklady právního zastoupení, takže je nakonec hradí odsouzený pachatel. Právo na jejich náhradu a skutečná vymahatelnost se však posuzují samostatně.
Spravedlnost se nemůže odvíjet od toho, kolik má pachatel na účtu
Nové stanovisko Ústavního soudu představuje významné posílení ochrany poškozených.
Potvrzuje princip, že finanční situace člověka, který úmyslně zasáhl do práv jiné osoby, nemůže být sama o sobě důvodem ke snížení náhrady za způsobené utrpení.
Pokud vám byla způsobena újma na zdraví, psychická újma nebo jiný závažný zásah do vašich osobnostních práv, nenechte svůj nárok na odškodnění bez odborného posouzení.
Advokátní kancelář CINK a partneři poskytuje právní pomoc poškozeným při uplatňování nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy, při zastupování v trestním i občanskoprávním řízení a při následném vymáhání přiznaných částek.
Zeptejte se nás na podrobnosti, nebo si rovnou domluvte schůzku. Více informací k zastupování poškozených najdete rovněž na našich stránkách věnovaných zastupoování poškozených v trestním řízení.